Základní a mateřská škola Ořechov

Základní škola
Třídy ZŠ

Osvícenská královna Marie Terezie

Osvícenská královna Marie Terezie si byla dobře vědoma, jaký význam má vzdělání.

V novém školním řádu, který byl vydán 6. prosince 1774 a který umožňoval dětem ve věku od 6 do 12 let navštěvovat školu, uvedla:

„ Vzhledem k tomu, že nám na ničem nezáleží tak, jako na skutečném dobru našich zemí, všimli jsme si, že výchova mládeže obojího pohlaví, jakožto nejdůležitější základ skutečného štěstí našich národů., vyžaduje zvláštní pozornosti. Tato otázka upoutala naši pozornost zvláště proto, že na výchově a správném vedení v raných letech závisí veškerý budoucí život každého člověka i způsob myšlení celého lidstva.“

Letos si připomínáme 240 let od této tak důležité školní reformy.

A jaký vztah mají dnešní žáci ke škole a vzdělání?

Ze života žáka

Jsem jedním ze tří stovek žáků naší základní školy a náš osud je přinejmenším podobný. Každý to známe – v 6:15 budík zavelí “vstaň“ a rázem jsou všechny sladké sny tytam. A ti rodiče – nemají pro nás pochopení a neustále nás popohánějí, upozorňují: „Nezapomeň si x, y, z ….“ (Doplň cokoliv).

Při vstupu do školy naivně doufáte, že nikoho nepotkáte, protože komu se po ránu chce zdravit, že ano. Samozřejmě někoho potkáte (ach, ta smůla), takže ze sebe vytrousíte jen lehké “dobrý den“ a letíte rychlostí hurikánu do třídy, protože za dvě minuty zvoní a vy si ještě musíte zopakovat látku na následující test.

Zopakovat si to pochopitelně nestihnete, protože do třídy vletí učitel a jde se na věc. Po napsání testu doufáte, že první hodina bude poklidná, ovšem velice často se setkáváte s opakem. Po učitelově výzvě “předložte svůj domácí úkol“ se třída dostane do obrovského údivu …. Většina žáků se s překvapením v hlase ptá: „Cože???“, „Co?“, „Copak on byl nějaký domácí úkol??!“ nebo: „To jste nám neříkala, paní učitelko!“ To vyučující pochopitelně nepotěší a zapomnětlivci jsou ohodnoceni nedostatečnou. Téměř všichni se tváříme, že nám to vůbec, ale vůbec nevadí, ale nebudeme si nic namlouvat, taková pětka trošičku štípne.

Takhle podobně probíhá celý den a pak se jde na oběd a domů. Doma máme kopu učení. Proč vlastně musíme pořád psát nějaké testy? Dospělí nám říkají: „Uč se, budeš to v životě potřebovat.“ No nevím, jestli mi život usnadní, když budu znát stavbu těla prvoků nebo každou bitvu ve středověku. A že jich bylo! (Samozřejmě vím, že pro určité obory je to velice užitečná věc a že to patří do našeho základního vzděláni, ale nevím, k čemu to v životě bude potřebovat takový pomocný dělník …)

Ale v koutku duše někde cítíme, že mnoho z toho, co se ve škole naučíme, opravdu potřebovat budeme. Sice mi to někdy připadá jako science fiction, ale třeba se nám někdy později po naší “základce“ i zasteskne.

Vít Soukal, 8.A

Tvorba webových stránek: Webklient